Krvavá svatba

Krvavá svatba – surrealistické taneční divadlo
premiéra . 23.3. 2013 Divadlo J.K.Tyla v Plzni

režie, choreografie: Alena Pešková
hudba : Gabriela Vermelho
scéna . Richard Pešek jr.
kostýmy : Alena Pešková, Monika Kletečková

Slovo režiséra:
Vážení a milí diváci,
kdybych vám měla odpovědět na otázku jak jsem já uchopila, ( pochopila či nepochopila ) Lorcovu Krvavou svatbu, odpověděla bych asi takto:
No, uchopila jsem jí trochu surrealisticky, jelikož takto byli „poznamenáni“ Lorca a jeho „kumpáni“. Jako kdybych vědomě pracovala s nevědomím…Jako kdybych si večer přečetla Krvavou svatbu, něco o Lorcovi, připomněla si své tvrdé lekce u „echt“ flamenco- tanečníků, podívala se na Woodyho „Vicky, Cristina, Barcelona“, zavzpomínala, jak jsem „pařila“ na zájezdu ve Španělsku, náhodně otevřela Unamuna- Lorcova součastníka- na straně 41: „V tom našem Španělsku …vládnou faráři ženám, a ženy mužům…a pak ten venkov, venkov!, který stále ještě žije ve feudalismu!“…a pak předmluvu na straně 10 odkaz na Kirkegaarda : „Rozum a citový život, pravda a útěcha se navzájem nemohou úplně vyhladit. Nutnost a nevyhnutelnost těchto dvou sil však činí z člověka tragickou bytost, která se ze svého údělu nevyvlékne ani zodpovězením rozumových otázek, ani naplněním citového života…“. No a před spaním tu těžkou filozofii zalila litrem Sangrie…a přitom si vybavovala slova jedné postavy jednoho z románů Alfreda de Musseta … “Chtěl bych žít v době, kdy čest je více než život:“ ( a já si za nás říkám “..kdy čest je více než pohodlí a..a… život je více než pohodlí“)…Ráno se probudím, uvařím si „cafe con obláček- carachio“, mám z toho všeho skvělý pocit, jen trochu chaos…a tak se mi domů trochu po Brechtovsku – kterého jsem si zopakovala odpoledne před tím – vplíží Gábina Vermelho, která mi to celé okomentuje, zmoderuje, pod mou režií si zahraje na režiséra, možná i autora…no a je mi jasno, doufám!, že bude i milým divákům, ačkoliv příliš nepopisuji, ale prožívám…
Přeji vám krásný večer
Alena Pešková